Jaká je paměť koček
Veterinární medicína se dnes rychle rozvíjí, víme hodně o nemocech a léčbě zvířat. Ale pokud jde o duševní procesy a jemnosti intelektu koček, existuje mnoho tajemství. Uchovávání a reprodukce informací u koček není zcela pochopeno. Na toto téma však proběhlo mnoho výzkumů. Co je tedy známo o kočičí paměti? Jaká je jeho zvláštnost a odlišnost od člověka? Budeme rozumět problémům.
Pamatují si kočky?
Ještě v minulém století prováděli zoologové pokusy, aby zjistili, jakou mají kočky paměť, zda se u nich vyvinulo krátkodobé a dlouhodobé pájení. Hladovým zvířatům bylo ukázáno jejich oblíbené jídlo. Poté se před jejich očima jídlo schovalo pod jednu z převrácených krabic, načež byly kočky vyneseny z místnosti. Po 30 minutách ji nechte zpět a sledujte reakci. Téměř všichni účastníci experimentu hned na první pokus přiběhli k krabičce, kde byl pamlsek ukrytý. V důsledku toho bylo prokázáno, že kočky mají paměť, zejména mají dobře vyvinutou krátkodobou. Účelem druhé části experimentu bylo zjistit, zda tato zvířata mají dlouhodobou paměť. Podstata akce byla stejná, jen zvířata byla na den vyvedena z místnosti. Výsledky se změnily. Některé kočky na schované žrádlo prostě zapomněly a nesnažily se ho hledat, jiné očichávaly všechny krabičky a snažily se zjistit, odkud pach pamlsku pochází. To znamená, že si přesně nepamatovali, pod kterou krabicí jídlo bylo. Takže dlouhodobá paměť u těchto zvířat je méně rozvinutá než krátkodobá paměť.
Jaké jsou další rysy tohoto duševního procesu? Ukázalo se, že je selektivní u domácích zvířat. Vy i já si dokážeme zapamatovat obrovské množství informací z různých sfér života, události z minulosti, obrázky, zvuky, jména. Mnoho z výše uvedeného nehraje v životě člověka žádnou roli. Kočky si ale pamatují, co je pro ně důležité. Čím důležitější je pro ně předmět, okolnost, událost, tím snáze si ji zapamatují. Například toulavé zvíře se bude neustále vracet do domu nebo kavárny, kde bylo jednou krmeno. Koneckonců, tato událost má pro kočku prvořadý význam. Zkušená kočka se o koťata ve druhém nebo třetím vrhu stará pečlivěji, protože si pamatuje, jak v minulých dobách odchovávala mláďata. A to je další důkaz, že tato zvířata mají dlouhodobou paměť. Ale má také svůj časový rámec. Když totiž potomci vyrostou a jsou rozmístěni, tak po určité době, když kočičí matka potká jedno z mláďat, tak ho prostě nepozná, protože si nepamatuje. Neprobouzí žádné hřejivé mateřské city, dokáže na své mládě syčet, i když to nepozná podle vůně. Už ji nezajímá, kdo je před ní: cizí kočka nebo její vlastní, kterou porodila a krmila.
O délce a objemu kočičí paměti
Jak dlouho mohou být informace uloženy v mozku kočky?? A zde vše závisí na jeho významu, na tom, jak důležité jsou informace pro kočku. Dokáže rychle zapomenout na pach hosta, pokud si jí nevšímal, nehladil ji, nekomunikoval. Zvíře si dokáže zapamatovat člověka, když mu například způsobil bolest tím, že šlápl na ocas, udeřil, prudce ho srazil ze židle. Pach svého majitele si ale pamatuje celý život. Koneckonců, vše v životě domácího mazlíčka závisí na této osobě.
Kočky si také pamatují zvuk otevírání lednice, umístění tácu, protože to je pro ně důležité.
Pokud jde o množství paměti, zoologové se snažili zjistit, kolik informací pojme mozek zvířat. Ale výsledku nebylo dosaženo, protože ve většině případů je obtížné určit, zda kočka jedná instinktivně nebo z paměti. Jedna věc je jistá: paměťová kapacita těchto zvířat je mnohem menší než u lidí. To lze posoudit podle velikosti mozku. Ale lidský orgán uchovává spoustu těch informací, které nepotřebuje a vůbec se nevyužívá, ale kočičí orgán je filtruje a zbyde jen ta skutečně významná. Jinými slovy, kočičí paměť je vybavena jakýmsi filtrem. Pletí vše nepotřebné. Uchovávají se pouze životně důležité informace.
Dalším rysem kočičí paměti je, že si potřebné informace pamatuje, jen když je to nutné. Náš mozek je schopen ji kdykoli „rozmnožit“. Kočky si naopak nepamatují předmět, předmět, událost, dokud se s nimi znovu nesetkají nebo dokud nevyvstane potřeba. Fantazie, sny, lítost pro ně nejsou typické.