Sova ušatá

Kategorie Ptactvo

Tento středně velký pták je členem rodiny sov. Není těžké uhodnout, že jeho hlavním znakem je přítomnost tzv. uší, což jsou chomáče peří na hlavě. Jejich sova ví, jak se schovat. Jaké další charakteristické rysy má tento pták?? Co jí a jak se rozmnožuje? Pokusme se na tyto otázky odpovědět.

Asio otus - tak se latinsky jmenuje sova ušatá. Délka opeřeného těla je od 32 do 37 centimetrů. Co se týče rozpětí křídel, to se pohybuje od 86 do 98 centimetrů. Je třeba poznamenat, že sexuální dimorfismus u těchto sov není výrazný. Samice se vzhledem od samců prakticky neliší.

Zadní strana puštíka ušatého je šedohnědá. Její břicho je žluté nebo načervenalé. Má výrazné podélné pruhy. Jsou mělké a tmavé. Oči tohoto druhu ptáků, stejně jako všech sov, jsou velké. Jejich barva je oranžová. Tlapky ptáka jsou pokryty načervenalým peřím téměř až po drápy. Drápy jsou poměrně ostré a dlouhé. Slouží ptákovi k jídlu. Sovy drápy rychle popadnou malé hlodavce v podobě myší, hrabošů, někdy i malých ptáků a hmyzu.

Pokud jde o geografii rozšíření puštíka ušatého, jedná se o území Eurasie od Atlantského oceánu po Pacifik. Ptáci si oblíbili husté jehličnaté lesy. Jednou se potkali v městských parcích. Nicméně živá a arogantnější vrány byli odtud vystěhováni. Sovy ušaté jsou stěhovaví ptáci. Na zimování létají do severní Afriky, na jih Číny, na Krym a Kavkaz.

Ptáci se vracejí na svá trvalá hnízdiště v květnu. V takových letech se pohybují v malých hejnech o 20-30 jedincích.

Zajímavým pohledem jsou sovy ušaté. Ptáci nejprve mávnou křídly, pak často vydávají tiché výkřiky „hu-hu“. Několik samců tedy křičí najednou, jako by se navzájem povzbuzovali nebo spolu soutěžili. Dále se samice rozhodne. Páry se začnou pářit.

Poté si puštíci ušatí začnou stavět budoucí bydlení. Hnízda si staví v dutinách stromů nebo tam, kde byla stará vraní hnízda. Ptáci je obvykle umisťují vysoko. Dělají to pro bezpečnost a zachování potomků. Kuny a hranostajové totiž velmi rádi kradou vajíčka a ničí hnízdo sov. A mimochodem, velcí dravci loví i sovy ušaté. Jsou to orli, jestřábi, supi. Jak vidíte, tento druh ptáků má dost nepřátel. Je dobře, že sovy ušaté nemají s lidmi žádné problémy. Tento druh sovy je naopak pod ochranou. Místní obyvatelé ho oceňují pro jeho vynikající kontrolu proti škůdcům, jako jsou myši. Právě od nich, jako hlavní součásti jídelníčku sov ušatých, kolik vajec snese do hnízda. Pokud je v zóně stanoviště sovy dostatek hlodavců, pak samice sov snáší nejméně sedm vajec. Když je myší nedostatek, pak budou ve snůšce těchto ptáků pouze tři varlata. Jsou bílé. Proces kladení vajec u sov je střídavý. V pořadí, v jakém byla vejce snesena, v tom, jak se rodí mláďata. Z tohoto důvodu se odrostlá kuřata od sebe liší velikostí. Potomci puštíků ušatých se rodí bezmocní. Malí jsou sotva pokrytí chmýřím, jsou slepí. Samice ohřívá kuřátka a starostlivý tatínek krmí celou velkou rodinu. Díky úsilí otce sovy za týden sílí. Jejich hlasy se protínají a oni jen vyžadují jídlo od svých rodičů. Pak matka začne odlétat, hledá hmyz pro děti a pomáhá otci.

Ve věku jednoho měsíce se mláďata sovy ušaté snaží naučit létat. A tady hned vidíte, kdo z nich je starší a kdo mladší. Větší kuřata dobře ovládají svá křídla. Ti, kteří se narodili jako poslední, to dělají s obtížemi a odtrhávají se od větví stromů. Další měsíc se samec a samice starají o potomstvo, krmení a v případě potřeby o zahřívání. A již ve věku dvou měsíců začínají mláďata sovy ušaté samostatný život.