Kitoglav
Tento pták na africkém kontinentu je svým vzhledem považován za nejzáhadnější a nejoriginálnější. Žije v tropických bažinách východní Afriky, které se táhnou od Súdánu po Zambii. Kithead se také nazývá královská volavka nebo zobák kvůli neobvyklému tvaru zobáku. Dozvíme se o tom, jak se tito ptáci živí, rozmnožují, přezimují.
Latinský název velrybí hlavy zní jako Balaeniceps rex. Volavka královská v sobě spojuje rysy volavky, pelikána a čápa. Zároveň pták zůstává majitelem velmi originálního vzhledu, který je obtížné zaměnit s jinými druhy ptáků. Žádný jiný čáp takový zobák nemá. Je to on, kdo vytváří jedinečnost ptačího vzhledu. Velikostí a tvarem tento orgán připomíná botu, která se stala základem pro další, lidový název pro tento druh ptáků.
Délka nádherného ptačího zobáku je 21-23 centimetrů. Jeho šířka je 10 centimetrů. Je to hlavní nástroj pro získávání potravy pro velrybí hlavu. Rybolov je činnost, ve které tento druh ptáků nemá obdoby.
Hlavní složkou potravy velryby je sumec, telapia, protopterus. Pro tyto ryby začínají volavky královské svůj lov ze zálohy. Ptáci trpělivě čekají, až se ryby přiblíží k hladině vody. Zároveň v něm stojí, bez pohybu a se sklopenou hlavou, připraveni okamžitě uchopit kořist svým mocným zobákem. Na jeho konci je ostrý háček, který rybu pevně drží a zároveň ji trhá na kusy.
Když velrybí hlava spatří kořist ve vodě, hned v prvním okamžiku ji zavěsí ostrým háčkem zobáku, zamává křídly, vzlétne a nenechává tak rybě žádnou šanci na záchranu. V těchto chvílích je vzlétající pták nádherný a působivý pohled.
Kromě ryb loví volavka královská želvy, vodní hady, obojživelníky, hlodavce. Někdy se jeho kořistí stávají i mladí krokodýli. A pomáhá v tom ptačí zob.
Pták je často vidět před úsvitem, jak se prochází houštinami papyru, který roste na povrchu bažin. Široce rozmístěné prsty pomáhají ptákovi udržovat rovnováhu. Aby se velrybí hlavy nezamotaly do houštin rostlin v bažinách, zdržují se v těch oblastech, které vyklidili hroši nebo sloni. Podél těchto kanálů se shromažďuje mnoho různých druhů ryb.
Pokud jde o socialitu ptáka, patří do kategorie opeřených samotářů. Kitheadi netvoří skupiny, hejna. Nemají vedle sebe ani vytvořený pár.
Pokud mluvíme o reprodukci tohoto druhu ptáků, projevují zájem o partnera se začátkem období sucha, to znamená s nízkou hladinou vody v řekách, bažinách. Od přírody tiché volavky královské se při pářícím tanci zdraví cvakáním zobákem.
Po páření stavbu hnízda pro mláďata provádí samec a samice. Nejprve si pro to vyberou místo na povrchu bažiny. Dále je postavena rovná plošina, jejíž průměr je minimálně tři metry. Tráva, kořeny, větve se do ní vrážejí tlapkami. Pár to dělá společně. Samice snese do hotového hnízda nejvýše tři vejce. Měsíc inkubují opět oba rodiče. Mimochodem, péče o vajíčka je velmi zajímavá. V době, kdy je teplota příliš vysoká, nosí samec a samice v zobáku vodu a vajíčka polévají, čímž je ochlazují. Totéž dělají rodiče s vylíhnutými kuřaty a v horkém období jim zajistí studenou sprchu. A mláďata, když chtějí jíst, dávají rodičům signál poklepáním na zobák. Pak táta nebo máma hned jdou shánět jídlo pro děti. Navzdory pozornosti rodičů panuje mezi velrybími hlavami velká konkurence. Zpravidla přežije jen ten nejsilnější z nich.
Volavky královské jsou zranitelným ptačím druhem. V přírodě jich je jen osm až deset tisíc.