Guira

Kategorie Ptactvo

Latinský název tohoto ptáka je Guira guira. Jde o běžný typ kukačky, který se vyznačuje neparazitárním chovem. Na rozdíl od jiných zbytečných matek se sama gueira o své potomky důstojně stará. Je jediným členem stejného rodu. Pojďme se o tomto ptákovi dozvědět podrobněji.

Dospělí jedinci mají délku těla až 40 centimetrů, měřeno od špičky ocasu k hlavě. Jejich barva peří je světle hnědá. Ale bříško a hruď ptáků šedavého odstínu. Guirin ocas je třetinou délky jejího těla. Nahoře je hnědý a dole černý. Jeho okraj má bílý okraj. Pýchou a charakteristickým rysem tohoto ptáka je vysoký hřeben, který se skládá z červených peří a je v souladu s celkovou barvou těla. Stejná červená peříčka jsou na vnitřní straně křídel tohoto ptáka.

Pokud jde o stanoviště ptáka, jsou to častěji tropy Jižní Ameriky, Uruguay, Paragawai, východní Brazílie, Bolívie, severní Argentina. Tropické kukačky žijí i na Nizozemských Antilách. S největší pravděpodobností se sem ptáci nedostali bez lidské pomoci, protože takové prostředí je pro ně atypické.

Je třeba poznamenat, že tento druh ptáků je zcela vybíravý na podmínky stanoviště a snadno se přizpůsobí jakémukoli prostředí. Ptáci se v parcích a zahradách cítí skvěle.

Pokud jde o jejich tradiční stravu, tvoří ji ještěrky a hmyz, myši a žáby a další drobní živočichové. Proto vyhynutí tohoto ptačího druhu nehrozí. Mají stav ochrany LC. Označuje minimální riziko vyhynutí tohoto druhu ptáků.

Aby se gurmáni hodovali na larvách a hmyzu, vydávají se na lov v hejnech. Vyznačují se společenským způsobem života. Vzájemně se informují o svém pohybu a jednání. Pro kukačky je to zcela atypický jev, jelikož ptáci tohoto rodu jsou považováni za samotáře, preferují individuální způsob života. Ale guira je výjimka z pravidla. Je statečná a nikdy se neschová mezi hustými větvemi.

Za zmínku stojí další charakteristický rys ptáka - jeho láska k opalování. Během této procedury se ptáčci zježí peří v různých směrech, otočí se ke slunci celou tváří, z profilu, dozadu. Takové jednání dospělých připomíná chování mláďat.

Není to však ani vášeň pro opalování, co dělá tento druh ptáků výjimečným. Od ostatních se liší tím, že se vůbec nebojí lidí. Tito ptáci se s nimi chovají jako krotcí. Mají velmi rádi lidi a kuřata z guiry. Určitě mají spoustu potěšení z lidské interakce. Předpokládá se, že taková důvěřivost ptáků vůči lidem je známkou jejich hlouposti, nedostatku instinktu přežití. S tím se ale nedá nesouhlasit, protože pták je po dlouhém odloučení schopen rozpoznat lidi i hlasitými zvuky a cvrlikáním. To platí pro ty chlapíky, kteří jsou v zoologických zahradách.

Ve svém přirozeném prostředí tito ptáci vždy vedou společenský způsob života. Zajímavostí na chování ptáka je, že i jeho hnízdění může být kolektivní. To znamená, že v jednom hnízdě může létat několik kukaček současně. A pak se promění v ptačí školku. Může mít přes dvacet mláďat, o která se jejich matky kolektivně starají. Kukačky jim prokazují pozornost a péči, která není pro tento druh ptáků charakteristická. Ale pokud jde o ostatní ptáky a jejich kuřata, v tomto ohledu jsou chlapíci krutí. Nepohrdnou cizími vejci a dokonce ani bezbrannými mláďaty drobného ptactva.

Ale přesto chlapi často uspořádávají hnízda individuálně. Samice ho namotá do průměru 40 centimetrů a umístí ho dosti vysoko na strom, ve výšce minimálně pěti metrů. Ve vzácných případech tento druh ptáků obývá domy jiných lidí nebo obnovuje vlastní stará hnízda.

Ptáci jsou plodní. Jedna snůška obsahuje až sedm vajec. Jsou tmavě zelené. Mláďata se rodí s černou kůží a malými nažloutlými chloupky. Kuřátka Guira rostou rychle, protože jim matky poskytují vydatnou bílkovinnou stravu sestávající ze savců a červů.

Je třeba poznamenat, že kukačky tohoto druhu jsou jedinými larvami v jejich rodu.