Chocholatý karyama

Kariame se nevyznačuje pohlavním dimorfismem, to znamená, že navenek ženy a muži vypadají stejně. U štíhlých ptáků je průměrná hmotnost jeden a půl kilogramu a výška od 75 do 90 centimetrů. Tělo tohoto druhu ptáků je protáhlé, hlava je malá, krk je dlouhý. Modré kruhy rámují ptačí oči. Opeření samic a samců je hnědé. Malé černé skvrny jsou na něm náhodně umístěny. Hrudník, krk a hlava karyamy chocholaté jsou světle hnědé, ale břicho je zcela bílé. Středně dlouhý ptačí ocas. Zdobí ji černé pruhy. Končí bílou barvou.

Chocholatý karyama - obyvatel Jižní Ameriky. Tam si oblíbila sever Argentiny, jih Amazonky, Uruguay. Seriema preferuje život na otevřených prostranstvích, kde se dovedně skrývá ve vysoké trávě nebo keři. Ale i tam se ptáček prozradí hlasitým kvičením, které je podobné psímu štěkotu nebo bublání krocana.

Tento druh opeřenců má slabá a krátká křídla, což je důvod, proč ptáci létají jen zřídka. Za letu dokonce vypadají nepřirozeně a neohrabaně. Pokud však dojde k ohrožení jejich života, ptáci utečou. Přitom chocholatí karyamové vyvinou rychlost až 25 kilometrů za hodinu.

Když ptáky nic neohrožuje, pohybují se po zemi pomalu a klidně. Zároveň mají skloněnou hlavu, aby pečlivě hledali potravu. Karyam chocholatý hledá v trávě žáby, členovce, hlodavce, plazy.

Existuje názor, že tento druh ptáků se nebojí hadího kousnutí, údajně kvůli tomu, že mají přirozenou imunitu vůči této látce. Ale ve skutečnosti tomu tak není. Vzácná setkání s řadou hadů mohou pro první skončit tragicky. Nemají imunitu vůči hadímu jedu. Velmi vzácně se karyam chocholatý může živit rostlinami ve formě semen, plodů a bylin.

Tito ptáci jsou většinou denní. Noci tráví v keřích a stromech. Lezou tam pružnými skoky. V tomto případě se křídla vůbec nepoužívají. Ptáci obvykle tráví noc ve výšce ne větší než tři metry.

Karyam chocholatý uspořádává svá hnízda pomocí stavebního materiálu ve formě tenkých větviček, hnoje, hlíny. Jejich období rozmnožování trvá od září do května. Během tohoto období jsou série rozděleny do dvojic. Po páření kladou samice do hnízd dvě nebo tři bílá varlata. Jsou pokryty hnědými skvrnami. Samec a samice je vylíhnou společně. V lísce chocholaté vydrží čtyři týdny. Ale přesto budoucí matka tráví více času na vejcích.

Malá kuřátka vypadají originálně. Jedná se o hrudky pokryté chmýřím trčícím v různých směrech. Ale u kořene zobáku už mají základy chomáče. Díky tomu vypadají jako nedospělí draci.

Díky péči rodičů jsou tyto rozkošné holčičky schopné opustit hnízdo za dva týdny. Jejich maminka a tatínek jsou krmeni výhradně živočišnou stravou bohatou na bílkoviny. Jedná se o larvy bezobratlých, malé červy.

Stojí za zmínku, že série se v zajetí množí velmi neochotně. Z tohoto důvodu tyto ptáky nelze nalézt v zoologických zahradách. V jejich přirozeném prostředí však ptákům vyhynutí nehrozí. I v jejich domovině je lov ptactva povolen.

Mimochodem, chocholatí karyamové jsou příbuzní fororakos, vyhynulých před dvěma miliony let, což byli obří nelétaví predátoři. Určitě v masce ptáků a je tam něco prehistorického.