Charakteristika a popis plemene aljašských malamutů

Aljašský malamut je jedno z nejstarších psích plemen, pocházející přímo z vlků. Tito laskaví chlupatí dělníci přinesli mnoho výhod. Pevným sebevědomým krokem prošli všemi peripetiemi lidských dějin a stále pokračují v práci pro dobro lidí. Plemeno si získává každým rokem stále větší oblibu, nevyžaduje složitou péči, dobře vychází s dětmi a je vybíravé v jídle.

Historie vzniku plemene

Na březích Aljašky žili předkové aljašských malamutů. Prvními majiteli těchto krásných psů byli lidé z kmene Malemut, odkud pochází i název plemene. Domácí mazlíčci hráli v životě kmene významnou roli - díky své vytrvalosti a síle vykonávali těžkou práci při přemísťování různého zboží, pomáhali při lovu a sloužili také jako vynikající saňový psi. Mohutné tělo a hustá srst malamutů jim usnadnily přežití v drsných podmínkách zasněžené Aljašky.

Toto plemeno si získalo zvláštní oblibu během zlaté horečky, která znamenala začátek dvacátého století. Naleziště drahého kovu mohli dosáhnout pouze psi spřežení a v této věci se malamutům nevyrovnali. Ale nakonec taková sláva málem vedla k zániku plemene. Mělo to dva důvody.

1. Malamuti byli ve velkém nakupováni speciálně pro práci, zatímco většina kupujících je vůbec neplánovala chovat. Nakoupení psi proto následně téměř nezanechali čistokrevné potomky.
2. Jiní kupci se naopak chovem malamutů úzce zabývali, ale zároveň je křížili s jinými plemeny psů. Stalo se tak ve snaze získat rychlejšího a nenáročného psa a ve výsledku vydělat na nové plemeno. Tento nápad nebyl korunován úspěchem, ale vedl k prudkému snížení počtu čistokrevných jedinců.

Zlatou horečku po čase vystřídalo sportovní vzrušení. Američané vyvinuli silný zájem o sáňkařské závody a takové soutěže si rychle získaly oblibu. Praxe ukázala, že vítězi v dostizích byli především čistokrevní aljašští malamuti, takže mnoho lidí začalo obnovovat čistotu krve těchto psů. Trvalo to několik let, ale v roce 1926 úsilí konečně přineslo výsledky. Čistokrevných malamutů bylo poměrně dost a od té chvíle začal jejich chov. V roce 1935 získalo plemeno mezinárodní uznání.

Bohužel tento stav netrval dlouho. Stejně jako u mnoha jiných plemen měla druhá světová válka na malamuty neblahý vliv. Po jejím absolvování bylo těchto psů na světě jen třicet. Hrozilo dokonce úplné vyhubení plemene. Ale v roce 1947 se odborníci znovu ujali chovu. Po 13 velmi těžkých letech obyvatelstvo konečně získalo stabilitu. Poté začal počet těchto psů rychle narůstat, v Evropě si získali vysokou oblibu a v roce 2010 se právě aljašský malamut stal čestným symbolem Aljašky.

Popis plemene

V určité fázi svého vývoje se plemeno aljašského malamuta rozdělilo na dvě větve: kotzebue a m`lut.

1. M`lut psi se od svých protějšků liší větší velikostí, mohutnou kostrou a pohyblivostí. Jejich rysem je rozmanitost barevných odstínů. M`lutes mohou být buď šedo-černé nebo stříbřitě-modré, včetně celé škály možných odstínů mezi těmito dvěma. Ale přes veškerou vnější krásu vykazovali tito psi příliš dlouhé zadní nohy se špatně vyvinutým svalstvem. Navíc M`lutové vykazují agresi celkem pravidelně. Přes tyto nedostatky si tato větev přesto získala oblibu u americké populace, ale nepodařilo se odvodit její jednotné standardy.
2. Na rozdíl od m`luts, kotzebue mnohem klidnější. Jsou také nižší než jejich čistokrevní bratři ve velikosti a rychlosti. Barva kotzebue je převážně šedobílá, blízká vlčí. Obecně se tato větev ukázala být v mnoha ohledech stabilnější, a proto byly z ní odvozeny hlavní charakteristiky aljašských malamutů.

Existoval jiný směr plemene - obří malamuti. Jak název napovídá, tito psi byli velmi velcí, jejich hmotnost dosahovala 80 kg. Bohužel kvůli takovým rozměrům měli obři mnoho zdravotních problémů a docela dost žili. Nebyli vyčleněni jako samostatné plemeno. Ale i přes nedostatky byli tito vynikající psi nepostradatelní při práci na saních a často vyhrávali soutěže, jako jiné druhy aljašských malamutů.

Plemenné standardy

• růst samic se pohybuje od 57 do 59 cm, samci jsou o něco vyšší - 60-63 cm;
• dospělí psi váží od 35 do 38 kg;
• stavba těla je mohutná, silná, s hlubokým hrudníkem, ale zároveň pes působí kompaktně;
• široká hlava s objemnou tlamou a silnými čelistmi;
• uši jsou vztyčené, nasazené široce od sebe, trojúhelníkového tvaru, se zaoblenými špičkami;
• nůžkový skus, zuby jsou velké, ostré, rty musí jistě sousedit;
• malé hnědé oči mandlového tvaru;
• nos je přísně černý, jedinou výjimkou jsou červení malamuti - mohou mít hnědý;
• ocas je vždy zvednutý, ohnutý nahoru;
• velmi silné tlapy, podobné jako u medvěda;
• Malamutová vlna je voděodolná díky tuku, který ji pokrývá;
• pod tvrdou krycí srstí je měkká podsada.

Pokud jde o očekávanou délku života, je pro aljašského malamuta standardem 13-15 let.

Charakter

Malamuti jsou krásní vhodné pro homestay. Ony klidný, přátelský a velmi druh. Děti tyto psy vůbec neotravují. Naopak chlupatý mazlíček je vždy připraven zapojit se do dětských her a žertů, a v případě potřeby může i pohlídat miminko.

Přitom malamuti tvrdohlavý a velmi chytrý. Psi jiných plemen se často přimknou k jednomu majiteli a pak ho bezpodmínečně následují. Ale u malamuta je autorita jeho vybrané osoby pravidelně revidována. Pokud majitel náhle přestal vzbuzovat respekt, pak si mazlíček klidně a klidně vybere jiný objekt pro uctívání. Proto je třeba s malamutem zacházet velmi promyšleně a správně. Například byste mu neměli dávat mnoho jednoduchých monotónních příkazů za sebou. Malamut samozřejmě dá tlapu všech dvacetkrát, ale zároveň udělá logický závěr o neuctivém přístupu k němu. A jelikož má tento pes i výbornou paměť, několik takových událostí poslouží jako základ pro změnu majitele.

Svou roli při utváření charakteru psa hraje i schopnost malamuta si dlouho pamatovat, co se stalo. Pokud bylo zvíře jako štěně nesprávně vychováno nebo s ním bylo špatně zacházeno, může z něj vyrůst dosti zlomyslné stvoření, navzdory počáteční vrozené dobré vůli. Proto je toto plemeno vhodné spíše pro zkušené chovatele psů. Svou roli hraje i fakt, že malamut není příliš snadný na výcvik. Tvrdohlavost mu brání. Pes si většinou všechny povely zapamatuje hned napoprvé, ale jejich provádění ho rychle omrzí, takže výcvik aljašského malamuta se často změní v tvrdohlavý boj.

Než přijmete mazlíčka tohoto plemene do své rodiny, musíte se rozhodnout, k jakému účelu je potřeba. Malamuti se historicky osvědčili jako saňoví psi a pracovní psi. Jsou také dobré jako společník a jen mazlíček. Nemohou však být strážci, protože od samého začátku pěstovali absenci agrese. Malamuti navíc díky svým vlčím předkům prakticky neštěkají, takže jim ani nebudou moci jednoduše posloužit jako takzvaný zvonek v domě.

Také při výběru nového chlupatého člena rodiny musíte vzít v úvahu, že malamuti vyžadují svobodu a pozornost. Na vodítku nebo ve voliéře se budou cítit velmi nepříjemně. Samota je bude také deprimovat. Většinu dne by tedy tito psi měli trávit vedle člověka, jinak bude psychika mazlíčka vážně poškozena.

Pravidla péče a údržby

Krásný aljašský malamut nenáročný. Je ale potřeba počítat s tím, že se nejedná o bytového psa. Život na venkově nebo na venkově je pro něj mnohem vhodnější. Tam dostane potřebnou svobodu a prostor.

Postupy péče o malamuty jsou poměrně standardní: koupání, česání, čištění očí a uší, stříhání drápků. Tato chlupatá aljašská mláďata prostě milují plavání, takže jediným problémem je opláchnout šampon z jejich husté srsti. Aby byl pes po umytí krásný a upravený, musíte ho vyčesat a zároveň vysušit fénem. Potom bude vlna ležet naplocho. Oči psa by se měly vytírat týdně, uši by se měly čistit jednou za měsíc. Nezapomínejte také na pravidelné stříhání nehtů. Během línání je nutné malamuta každý den vyčesávat, jinak jeho husté chmýří zabloudí do rohoží a pokryje celé obydlí silnou vrstvou.

Při chovu malamuta je třeba pamatovat na jeho původ. Toto severské otužilé plemeno vyžaduje pravidelné dlouhé procházky, ale ne v horku. Pejsek vás bude rád doprovázet jak na pěších, tak na cyklistických výletech. Chůze by měla být alespoň dvakrát denně. Během procházky malamut často začne kopat díry. Neměli byste tomu věnovat pozornost, to je zvláštnost plemene. Pokud však pes často chodí sám na zahradním pozemku, musíte se ujistit, že nemůže vykopat tunel pod plotem. Jinak vám volný čas zpestří pravidelné honičky.

Krmení

Navzdory své velké velikosti jí malamut ve srovnání s jinými psy velkých plemen poměrně málo. Pokud ale uvidí příležitost nelegálně ukrást figurku ze stolu, určitě to udělá, bez ohledu na míru nasycení. Tito chlupatí zloději by měli být krmeni alespoň dvakrát denně. Jednorázové krmení může vést k volvulu. Je také nutné hlídat stálou dostupnost čerstvé pitné vody. V létě to bude vyžadovat poměrně hodně, protože teplo není nejlepší podmínkou pro pohodlí aljašského malamuta.

Štěňata

Když se ve vašem domě právě objevil malý chlupatý mazlíček, musíte ho usadit v samostatné teplé místnosti a chránit ho před kontaktem s jinými domácími zvířaty. Jedná se o dočasné opatření, které je nutné pro správnou adaptaci dítěte, jinak se pro něj stěhování stane velkým stresem. V tomto období je také nesmírně důležitá neustálá pozornost, laskavost a péče majitele.

Štěňata malamutů mají velmi vnímavý charakter, proto se pro ně správná léčba stává klíčem k dlouhodobému přátelství. Děti rostou od tří měsíců do roku. Od čtyř měsíců potřebujete chránit štěně před nadměrnou aktivitou, která zatěžuje klouby. Nedoporučuje se nechávat ho skákat nebo běhat po schodech. Když štěně dosáhne jednoho roku věku, bude růstová fáze ukončena a taková omezení již nebudou nutná.

Trénink by měl začít ve dvou měsících věku. Zároveň musíte k procesu přistupovat velmi zodpovědně, vytrvale usilovat o provádění příkazů, nezapomínat na pochvalu a vzájemný respekt. V opačném případě se nevychovaný a neovladatelný dospělý pes může stát cenou za nesprávný výcvik štěněte.

Kolik stojí štěně a kde ho sehnat

Štěně malamuta je vhodné pořídit samozřejmě v chovatelské stanici nebo od zkušených profesionálních chovatelů. Cena se může lišit od 10 do 30 tisíc rublů. Je to poměrně drahé, ale je třeba si uvědomit, že při koupi čistokrevného psa nezáleží jen na správném vzhledu, ale také na geneticky vrozených povahových vlastnostech. Například nesprávný chov může psovi přidat agresivitu nebo jiné nevýhody. Proto je lepší pořídit štěně od profesionálů než z rukou nebo na trhu.

Shrneme-li to, můžeme říci, že pokud potřebujete klidného, ​​dobromyslného, ​​silného chlupatého mazlíčka, pak aljašský malamut může dobře vyzkoušet roli mazlíčka. Wikipedie obsahuje pouze stručná fakta o tomto plemeni, která nejsou schopna odhalit všechny jeho přednosti. Malamut může být skvělým přítelem pro celou rodinu, pečující chůvou pro vaše děti a také vám může přinést spoustu radosti a potěšení.