Československý vlčák: všestranný služební pes

Stručné historické pozadí

Při vývoji nového hybridního plemene byl sledován ryze praktický cíl - získat příjemné, poslušné a snadno vycvičitelné zvíře, které má vytrvalost a vitalitu vlka, navíc je zdravé a bez jakýchkoliv genetických patologií. Chovatelské práce probíhaly ve specializované chovatelské stanici v Liebejovicích pod vedením náčelníka Pohraniční psí služby podplukovníka Karla Hartla.

Riskantní a odvážný vědecký experiment začal v roce 1955, ale nebyl hned korunován úspěchem. První pokusy o křížení psů s vlky nepřinesly plnohodnotné životaschopné potomky. Teprve v roce 1958 byl získán první vrh od vlčice Brity a psa Caesara s požadovanými vlastnostmi. Po několika dalších infuzích vlčí krve v roce 1965 bylo plemeno považováno za vyšlechtěné a úspěšně se uplatnilo nejen při ochraně hranic a ve vojenských speciálních operacích, ale také při stopování, pátrání a záchraně, ochranné stráži a dokonce i pastýřské práci. V roce 1966 byl popsán první rodokmenový standard kolovrátek.

Plemeno českého přívlačového psa existuje již přes 50 let

V březnu 1982 byl založen Klub chovatelů Československého Vlčka, který se aktivně zabývá chovem a propagací plemene. V témže roce jí byl udělen státní status. V roce 1989 získal vlčák předběžnou registraci u FCI (Mezinárodní kynologická federace) s odkladem a zkušební dobou 10 let pro zpřesnění vlastností plemene a potvrzení životaschopnosti, zároveň konečnou a aktuální verzi standardu. byl připraven. V roce 1999 je česká kolovra zapsána do rejstříku FCI č. 332 ve skupině 1 (ovčáčtí psi a pastevečtí psi), sekce 1 (ovčáčtí psi).

Popis plemene československý volchek

Český kolovrátek je výjimečně pracovní pes. Plemeno je určeno ke strážní službě, ochraně všech druhů objektů (majetku, hospodářských zvířat i osoby samotné), k provádění pátracích a záchranných činností a také k lovu. V poslední době se vlčí psi používají jako věrní mazlíčci a společníci.

Vzhled

Vizuální podobnost s vlkem u českého vlčáka je charakteristikou plemene. Zvíře je velké, atletické, šlachovité s vyváženým, mírně protáhlým tělem (poměr kohoutkové výšky k délce těla je 9:10), silným svalnatým hřbetem, mírně konvexní, úzká a krátká, ale velmi dobře vyvinutá bedra, symetricky se rozšiřující hrudník (ve tvaru hrušek) a mírně propadlé po stranách, elastické zpevněné (ne suché) břicho.

Česká kolovra je postavena velmi harmonicky

Standardy plemene:

• Tělesná hmotnost:

• samice - od 20 kg;
• muži - od 26 kg.

Volchek se pohnul

Československý vlk se pohybuje jako vlk měkce a tiše s lehkým krokem. V klidném kroku se pohybuje úskokem (jednostranné přestavení nohou), při běhu v klusu jej silně odpuzují zadní končetiny, které jsou zároveň co nejblíže u sebe. Hlava je vždy vytažena dopředu.

Srst středně dlouhá, rovná a hustá. V zimě roste velmi hustá podsada, která spolu s chlupy vytváří silnou vlněnou vrstvu po celém těle (mezi prsty, uvnitř ucha, na břiše, na vnitřní straně nohou, na šourku). Barva se pohybuje od šedožluté po šedostříbrnou, přijatelné jsou i tmavě šedé odstíny. Na obličeji je světlejší maska. Na hrudi a krku (dole) je také světlý kabát.

Charakter

Postava vlčáka je jedinečná a velmi svérázná, spojuje v sobě zvířecí vlčí zvyky a povahu domestikovaného psa. Zvířata jsou extrémně pohyblivá a energická, jsou zcela neschopná sedět delší dobu na jednom místě. Rodina, která si zachovala instinkt společnosti vlků ve volné přírodě, je vnímána jako vlastní stádo s jasnou hierarchickou strukturou. Vybírají si pro sebe jediného autoritativního vlastníka, který je bezpodmínečně respektován a poslouchán, uznávající v něm dominantní osobnost. V nepřítomnosti vůdce, a tedy pevné ruky, se mohou chovat extrémně svéhlavě.

Velmi se nedoporučuje chovat české vlčáky pro lidi, kteří nemají seriózní výcvikové dovednosti a zkušenosti s prací s velkými pracovními plemeny psů. Ne každý se s takovým svéhlavým mazlíčkem dokáže vyrovnat.

Postava českého vlka je velmi svérázná

Ostatní členové rodiny jsou uznáváni, ale poslouchají je selektivně a řídí se jejich vlastními preferencemi. Cizí lidé jsou vnímáni s extrémní opatrností a obavami, pečlivě sledují všechny jejich pohyby a jsou neustále ve střehu. Teprve poté, co jim majitel dá signál nebo povel, že jsou vlastní, se mohou trochu uvolnit. Ti jim ale nikdy nebudou věřit, právě z tohoto důvodu není možné dávat české vlky jiným lidem a měnit majitele. I vlci si na nové členy rodiny velmi dlouho zvykají a někdy je vůbec nepřijmou.

Ostatní domácí zvířata, se kterými vyrůstali, čeští psi vnímají loajálně, ale pobyt mimo jim svěřené území je pro ně kořistí a předmětem lovu. Mezi samci často dochází k dominantním válkám, proto je lepší chovat psy různých pohlaví pohromadě. Děti mohou být tolerovány, ale nebudou tolerovat hrubý a známý přístup, protože je považují za osoby nižší úrovně. Rodiny s neinteligentními miminky by neměly mít české vlčáky.

Československý vlk neumí štěkat, stejně jako jeho předkové vlci. Je schopen vydávat různé zvuky (vrčení, kňučení, občas nějaké zavrčení) a vyjádřit své vlastní emoce řečí těla.

Vlci se k dětem chovají jinak

Oddanost vlastnímu stádu ve vlčím psu hraničí s hrdinstvím, své je připraven chránit do poslední kapky krve. Na rozměrech ani počtu agresorů přitom nezáleží, zvíře se nezištně a zběsile vrhá na obranu a ukazuje svou vrozenou vlčí dravost. Díky vyvinuté inteligenci se může samostatně rozhodovat, aniž by čekal na povel od majitele. Dobře propracované územní a bezpečnostní vlastnosti dělají z Wolfhunda vynikajícího hlídače, který bude bedlivě hlídat dům a všechny jeho obyvatele.

Výdrž českých špiček je legendární. Historie zná řadu případů, kdy tito psi snadno uběhli stovky kilometrů, přičemž vyvinuli cestovní rychlost minimálně 12 km/h.

Video: Maine Coon a česká kolovrátek

Nedostatky a diskvalifikující neřesti

Nevýhody jsou:

• nepřiměřená hlava (lehká nebo těžká);
• nedostatky v chrupu (absence molárů a premolárů);
• černé nebo tmavé oči, stejně jako vícebarevné;
• ploché čelo;
• špatně nasazené uši (nízko nebo vysoko);
• velké boltce;
• špatně definovaný kohoutek;
• prodloužená záď;
• vršek má nepravidelnou linii;
• malformované končetiny (slabý metakarpus, nedostatečné nebo nadměrné úhly, špatně vyvinuté svaly);
• příliš dlouhý a nesprávně nasazený ocas;
• zvlněný a krátký krok;
• implicitní a slabě výrazná světlá maska ​​na obličeji.

Následující chyby budou důvodem k diskvalifikaci:

• vady čelisti (chybějící zuby, předkus, předkus);
• nesprávné držení těla, stejně jako tvar očí a uší;
• neúměrné přidání;
• hlava nepravidelného tvaru;
• ostrý úhel sklonu zádi;
• suspenze;
• nesprávně umístěný ocas;
• nepravidelný hrudní koš (příliš úzký, široký atd.).);
• abnormální vývoj končetin;
• atypický vlněný potah;
• odlišná od standardní barvy srsti;
• necharakteristické a neharmonické pohyby;
• zjevná tělesná postižení a abnormality chování;
• kryptorchismus.

Výběr štěněte

Štěně českého vlka lze zaměnit pouze s vlkem, protože podobnost s ním je zcela zřejmá. Z malého vlčete se ale nikdy nestane ochočený mazlíček. Proto musíte kupovat top pouze ve specializovaných školkách, které mají chovná zvířata, stejně jako dobrou pověst a pozitivní recenze. Kompetentní a spolehlivý chovatel vždy předá kupujícímu nejen průkaz štěněte, ale také veterinární knížku s očkovacími známkami a kopie rodokmenů rodičů.

Malé štěně vlka rozezná od vlka pouze odborník

Zrakově nezkušený člověk nerozezná štěně vlčáka od vlčáka, to dokáže pouze zkušený psovod, který si poradil s domácími i divokými psy.

Cena štěněte

Vzhledem k tomu, že plemeno československý vlčák je u nás velmi vzácné, jsou poměrně drahé. V průměru cena začíná na 800 dolarech, ale může se vyšplhat až na 1 000 $ a více.

Cena závisí na titulu rodičů a vyhlídkách štěněte.

V Rusku je několik chovatelských stanic, kde si můžete koupit štěňata českého vlčáka

Údržba a péče o vlka

Vlk jako potomek volného divokého vlka nesnáší uzavřené prostory. Nejlépe je chovat ho v soukromém domě nebo na venkovské chalupě s prostorným venkovním prostorem na venčení a velkou voliérou, kde je vybavena budka, odpovídající rozměrům tohoto nikterak malého psa. Je lepší nedávat vršky na řetízek, protože vodítka opravdu nemá rád. Území musí být oploceno silným a dostatečně vysokým plotem, přes který pes nemůže přeskočit, a také spolehlivými a složitými zámky, protože mazaný a chytrý vršek snadno otevírá ty nejjednodušší západky a západky.

Energické a aktivní zvíře nevyhnutelně roztrhne květinové záhony, vytáhne sazenice ze země, vykope příkopy atd.

Pes se ale také rychle přizpůsobí životním podmínkám, ale nechávat ho tam dlouho samotného se nedoporučuje. Znuděné zvíře může způsobit značné škody okolní zastávce. To platí zejména pro štěňata, která se učí svět tím, že zkoušejí všechno až po zuby. Zkušení chovatelé psů doporučují pořídit si spolehlivou kovovou klec, kam svého mazlíčka v době vaší nepřítomnosti zamknete. Volchek potřebuje chodit po dlouhou dobu (alespoň dvě hodiny denně), aby dosáhl správné úrovně fyzické aktivity. Navíc ho musíte vozit na rušná místa (parky, náměstí atd. P.), kde je mnoho lidí, dětí, psů a dalších zvířat. Včasná socializace je pro toto plemeno nesmírně důležitá.

Při chůzi na přeplněných místech musí mít vlk náhubek a veden přísně na vodítku

Péče o vlčáka není nijak zvlášť náročná. Vlněný potah se každých 7-10 dní vyčeše speciálním kartáčem. V období aktivního línání, které je u těchto psů velmi intenzivní (vyleze celá podsada), se to provádí denně. Mytí psa je často zbytečné, protože jeho srst je samočistící. V případě potřeby jsou uspořádány vodní procedury, ale ne častěji než dvakrát ročně.

Zuby se čistí cca 1x týdně speciálním kartáčkem a pastou pro zvířata (nemusí se smývat). Uši a oči je vhodné pravidelně (každých 5-7 dní) vyšetřovat a otřít čisticím mlékem nebo bylinkovým odvarem. Drápy těchto mobilních zvířat se ve většině případů obrušují samy (na asfalt, beton atd.), ale pokud se tak nestane, pak se zkrátí ořezávačem drápů (ne více než jednou za měsíc).

Českého vlčáka můžete krmit lyofilizovanými továrními recepturami nebo domácím čerstvě připraveným krmivem. Jako hotové suché krmivo je lepší zvolit krmivo pro aktivní psy prémiové nebo superprémiové třídy (Akana, Monge, Bosch atd.). Přirozená strava se skládá z:

• libové maso (telecí, koňské, kozí atd.).);
• vařené droby (srdce, ledviny, játra atd.).);
• chrupavka, jizva;
• fermentované mléčné výrobky bez tuku (kefír, jogurt, tvaroh atd.);
• vejce (křepelčí a kuřecí);
• obiloviny (rýže, pohanka, ječmen atd.);
• ovoce (kromě citrusových plodů) a zelenina;
• vitamínové a minerální doplňky.

Štěňata jsou krmena 5-6x denně ihned po odstavení od matky, do roku jsou postupně převedena na dospělého dvě jídla denně.

Vlčákovi by se neměly dávat sladkosti, uzená masa, stejně jako tučná, silně slaná, pepřová a kořeněná jídla. Absolutně vyloučeny jsou tubulární kosti, jejichž ostré úlomky mohou poškodit trávicí trakt.

Dlouhé procházky, kde může kolovrátek běhat a skákat, jsou potřeba každý den

Na návštěvě u příbuzných jsem viděl sousedova křížence psa a vlka. Majitel ho krmil téměř výhradně syrovým masem (to si mohl dovolit) a pes ohlodával všechny i ​​velké kosti úplně spokojené. Ostrými dlouhými tesáky snadno a jednoduše ohlodal dřevěné klacky v plotě, udržet polodivoké zvíře pod zámkem bylo téměř nemožné. Tam, kde nemohl vykousat díru nebo přeskočit překážku, se opřel o celé tělo a jednoduše ho vymáčkl.

Video: neobvyklý český kolovrátek

Výcvik

Vlčáci jsou cvičitelní, ale horší než jejich předci německých ovčáků. Majitel bude muset vynaložit veškerou svou trpělivost a vytrvalost, aby omezil toto emocionální a energické zvíře. Výchovný proces by měl začít co nejdříve, i malá štěňata se snaží zaujmout vůdčí pozici. Co nejdříve socializace je velmi důležitá. Obtížný pes musí neustále cítit pevnou pánovu ruku a silný dominantní charakter, jinak si rychle zavede vlastní pravidla.

Musíte pravidelně cvičit a nedovolit, aby se váš mazlíček vyhnul. Trenér by měl po celou dobu zůstat v klidu, nezvyšovat hlas ani se neuchylovat k fyzickému nátlaku. Je nepřijatelné se bát a ještě více panikařit, protože citlivý pes to okamžitě pocítí a začne projevovat úzkost. Důležitá je správná motivace v podobě náklonnosti, pochvaly, pamlsků atd.

Vlka je potřeba vychovávat od dětství

Při dosažení 5-6 měsíců je již možné absolvovat všeobecný výcvikový kurz (OKD), následně kurz ochranné strážní služby (ZKS), přičemž je lepší svěřit psa zkušenému instruktorovi, který se s takovými zvířat.

Video: hodiny s českým vlkem

Nemoci vlka

Český kolovrátek je považován za zdravé plemeno s dobrou imunitou. Někdy se však geny německého ovčáka projevují ve formě následujících patologií:

• Hypofýzový nanismus. Vrozené endokrinní nevyléčitelné onemocnění, vyjádřené opožděním vývoje (trpasličí nanismus). Téměř všichni nemocní psi umírají v dětství (zřídka žijí déle než týden).
• Degenerativní myelopatie. Progresivní genetická porucha míchy charakterizovaná paralýzou zadních končetin. Účinná léčba neexistuje.
• Dysplazie kloubů (obvykle kyčle). Zvíře se nemůže normálně pohybovat, kulhá a zažívá silnou akutní bolest. Chirurgický zákrok výrazně zlepšuje kvalitu života mazlíčka.

Vlkodavy se dožívají asi 13-14 let, ale někteří jedinci se dožívají až 18 let.

Video: o plemeni československý vlčák

Recenze o plemeni

Měli byste si předem rozmyslet, co s dovolenou, pokud jste zvyklí cestovat do vzdálených zemí a nemáte velkou rodinu se silnými prarodiči nebo dospělými dětmi, které také milují psy, jako jste vy, a které váš vlk dobře zná. Přeexponování u cizích lidí není moc dobré. S největší pravděpodobností váš vlk uteče před cizími lidmi a může projevit agresi, pokud mu bude překážet. Volchak je připraven počítat s názorem pouze těch, kteří jsou s ním v neustálém úzkém kontaktu, koho miluje a respektuje. Volčakům se nedoporučuje mít rodiny s malými dětmi, protože vlci netolerují známý neuctivý přístup k sobě a vždy se snaží dominovat. Pokud vás vše výše uvedené nezastaví a jste stále připraveni mít vlka, pak vás čeká zajímavý život plný překvapení po boku silné, inteligentní a milující bytosti s velkým srdcem.

Pes je úžasný.ale slovo "pes" se pro toto plemeno nehodí. Zachovává si některé zvyky vlka.kdokoli říká cokoli. Psychika je stabilní a pokud máte slabé nervy a málo peněz.ona ti nesluší. Kategoricky nevhodné pro nepřetržitý obsah na řetízku nebo ve vallière. Otevírá všechny zámky valier.hlodá vodítka.uvolněte řetězy a karabiny..krátkodobě jí bude vyhovovat jen petlice na tygry a stejný výběh. Pokud zamknete.bude výt tááák.že se sousedi otřesou. Budete muset hodně vyndat.Už jsem to někde psal.něco.co dělají husky, je baby talk. Tento pes .zvláště v dětství.zeptá se tě takových čertů...ale když všechno vydržíš.jít na trénink.získáte víceméně ovladatelného psa.jsou od přírody milující a ne zlí.ale toto zvíře zůstane VŽDY nezávislé.velmi mazaný a chytrý. Připraveni na adrenalin a živé emoce? Pak je pro vás.

každý jedinec je individuální, u někoho spíše od psa, u někoho od vlka. Navenek velmi efektní, přitahuje pozornost. Nesmrdí. Plastový vlk, stáhne vše ze stolu a nestydí se. Otevírá zámky, přetrhává řetěz. Skákat vysoko. Lasičku nezná - kouše, i když s věkem začíná počítat sílu kousnutí. Hodí se k tréninku, ale pokud něco nechce nebo naopak chce něco dělat po svém, pak ho nemůže přimět ani náklonnost, ani sladkosti, ani síla. Nesmíš pustit, jinak ti sedne na krk a už máš vyhráno. Vážný obránce, rozhoduje sám, spěchá bez varování, tiše a rychle, přichází ze strany a ne do čela. Strach ze všeho nového dejte na chodbu novou tašku a pes dvě hodiny nevyjde z pokoje. Strach z nových lidí, jen potíže. Ne dotykový, loajální, veselý, žárlivý.

Mám vlčáka) Před ním byli psi jen v dětství, takže není moc s čím srovnávat), podle mě je normální cvičit, umí základní povely, kdybych byla méně líná, věděla bych i více)) Pouze přílišná nedůvěra namáhá cizím lidem - je nutná časná a aktivní socializace. A taky se bojí hlasitých zvuků, jednou se ocitl v bezprostřední blízkosti klepače koberců - odcválal ode mě neznámým směrem, zachránil adresu i chlapíka, který se nebál chytit toto tele (ještě jednou, Děkuji mnohokrát!).

No, měl jsem na tréninku vlky. Pracujte normálně. Ta má přes sedmdesát majitelů a ona s nimi spolupracuje. Vlk vychází odevšad. Neviděl jsem zbabělost. Volný výběh v lese, čistě vlčí zvyky, přepadení, útok a pak zpět do lesa. Nikde ji není vidět - schová se v křoví a bude následovat odtud. Ale jakmile jeli domů, hned běží vedle mě.

Obávám se, že netušíte, co je to vlčák. K jezevčíkovi to má daleko. Kříženec s vlkem je cítit. Pes je velmi odlišný od ostatních. Mají jasnou hierarchii, kterou zůstanou. Nejsou vycvičení, nemají moc rádi ostatní psy, jsou sami sebou, jsou opatrní (hraničí se zbabělostí), potřebují VELMI dlouhé procházky a zátěž. Tento pes určitě není do města.

Československý top je vážné a svéhlavé zvíře, jeho pořízení se ze zvědavosti velmi nedoporučuje. Nejedná se o dekorativního psa ani exotické zvíře, ale o velkého služebního psa, se kterým si ne každý poradí. Než začnete s tak komplexním mazlíčkem, musíte realisticky posoudit své vlastní síly a schopnosti.