Československý vlčák

Chovatelé se nejednou pokoušeli zkřížit psa s vlkem, ale jedním z nejúspěšnějších experimentů je chov vlčáka. Plemeno, registrované jako československý vlčák, bylo světu představeno koncem minulého století.

Historie plemene

Československý vlčák se objevil díky vedoucímu pohraniční kynologické služby Karlu Hartlovi, který se v roce 1955 rozhodl chovat německé ovčáky a karpatské vlky. Cílem je získat pracovní zvíře se vzhledem vlka a vlastnostmi služebního psa. První štěňata přivedla v květnu 1958 vlčice Brita, krytá německým ovčákem Cézar z Březového háje. Otcem druhého vrhu (zde, v Liebejovicích) byl další pes jménem Kurt z Václavky. Rodiče třetího vrhu - německý ovčák Asta z SNB a vlk Argo.

Poslední infuze vlčí krve se datuje do roku 1983, kdy byla vlčice Lejdy spářena se samcem Bojar vom Shottenhof. Nejlepší štěně z vrhu jménem Kazan z PS bylo vybráno do kmene (a poté třikrát použito v chovu). Dále se výběru ujali civilisté, kteří v roce 1982 vytvořili Klub chovatelů československého vlčáka (Brno). František Rosík je označován za jednoho z přesvědčených propagátorů nového plemene.

To je zajímavé! V létě 1989 bylo plemeno podmíněně uznáno FCI (dal chovatelům čas na revizi) a již v roce 1999 byl československý vlčák oficiálně zaregistrován a zařazen do skupiny pasteveckých plemen.

V roce 2012 žilo v ČR/SR přes 300 československých vlkodavů a ​​v roce 2014 již dvojnásobek. Plemeno bylo oceněno na evropském kontinentu a začalo se dovážet do dalších zemí včetně Ruska.

Popis československého vlčáka

Exteriér vlčáka velmi připomíná jeho divokého příbuzného vlk, co je vidět na obrysu obdélníkového těla, struktuře / barvě srsti a pohybu. Vlčák je nadprůměrného vzrůstu, silné konstituce a výrazného pohlavního dimorfismu. Výška v kohoutku: u feny minimálně 0,6 m, u psa minimálně 0,65 m. Optimální hmotnost pro psa začíná na 26 kg, pro fenu - 20 kg.

Plemenné standardy

Štíhlá a svalnatá postava je pro vlkodlaka zásadní pro větší výdrž na dlouhých bězích.

Hlava a tělo

Hlava je vyvinutá, v poměru k tělu a připomíná tupý klín. Uši jsou krátké, vztyčené, trojúhelníkového tvaru. Na úzké tlamě jsou patrné svalnaté (ne vystupující) lícní kosti. Oči jsou posazeny poněkud šikmo a jsou opatřeny těsně přiléhajícími suchými víčky. Barva duhovky - jantarová. Oválný nos je zbarven černě. Silné, symetrické čelisti vyznačující se nůžkovým skusem.

Krk (v úhlu 40° k horizontále) je poměrně dlouhý, kohoutek je výrazný, hřbet je široký. Hrudník je hruškovitý, břicho vtažené, v bocích mírně propadlé. Mírně konvexní bedra jsou středně vyvinutá. Záď je vodorovná a krátká. Rovné, silné končetiny vlčáka jsou umístěny docela blízko u sebe. Elastická a pevná pokožka je bez pigmentace / vrásek. Vysoko nasazený ocas obvykle visí, ale při běhu se zvedá a získává tvar srpu.

Vlna a barvy

Rovná a hustá srst československého vlčáka mění vlastnosti v závislosti na ročním období a do zimy získává hustou podsadu, která chrání psa před mrazem. Srst pokrývá celé tělo, včetně břicha, hřbetu stehen, varlat, meziprstního prostoru a vnitřních ploch uší. Barva je specifická - od žlutošedé po šedostříbrnou (s povinnou světelnou maskou). Blond vlasy jsou také vidět na krku a hrudi (vpředu). Standard počítá s tmavě šedou barvou karoserie s přítomností světlé masky.

Povaha psa

Jedná se o vážné plemeno, kterému by neměli věřit začátečníci a děti. Československý vlčák byl vyřazen pro armádní speciály, později přeorientován na civilní účely - pátrací a záchranářské / stopařské a pastevecké práce, ochranná strážní služba, myslivost, ale i sportovní soutěže (poslušnost, agility a vláčení). Povahou vlčáka připomíná německého ovčáka, v jehož žilách pravidelně chrlí divoká vlčí krev. To se projevuje charakteristickým vzhledem a chováním psí smečky. Feny vykazují živý mateřský instinkt.

To je zajímavé! O výdrži. Někteří vlčí psi jsou schopni uběhnout 100 km bez zastavení na odpočinek (průměrnou rychlostí asi 12 km/h).

Vysoká inteligence je podpořena vyrovnaností, bleskurychlou reakcí a samostatností, díky které je pes připraven samostatně jednat v extrémních situacích (bez povelu majitele). Vlčák je vyrovnaný, energický a odvážný, což z něj dělá vynikajícího hlídače a ochránce. Se všemi členy rodiny je přátelský, ale poslouchá pouze majitele. Nevěří cizím lidem: někoho ignoruje, ale vůči někomu chová otevřené nepřátelství. Dobře vycházejte s domácími zvířaty, zejména kočkami a malými psy. Opravdu nerad sdílí území s dospělými muži. Na procházky vozí pouliční kočky a ptáky.

Životnost

Československý vlčák nemá dokonalé, ale dobré zdraví, umožňující dožít se vysokého věku, 12-14 let.

Údržba československého vlčáka

Přímí potomci vlků se nebojí horka a chladu, proto jsou často chováni venku, kde je vhodnější prostorná voliéra než řetězová. Pokud je přilehlé území obehnáno vysokým plotem, je vlčák vypuštěn na volnou chůzi. Musíte si však být jisti, že jsou všechny brány zavřené a plot je schopen odolat silnému tlaku: chatrné dřevěné laťkové ploty jsou vyloučeny.

Pokud bude pes bydlet na dvoře, postavte pro něj pohodlnou a velkou boudu s těsně krytým vchodem, aby dovnitř nepronikal déšť a vítr. Pravda, skutečný vlčák opovrhuje pohodlím a často spí ve sněhu, popíjí jamajský rum, ignoruje mráz a vánici.

Důležité! Štěňata jsou učena do venkovní klece cca od 3 měsíců věku, po očkování a karanténě je lepší v teplém období.

Při startování vlka v bytě nezapomínejte na jeho energii, vynalézavost a zvědavost. S největší pravděpodobností si sám vybere pro odpočinek odlehlý kout, kam budete muset přesunout jeho koberec. Jako každý pes, i vlčák začne prozkoumávat vesmír pomocí svých zubů. Pokud plánujete odejít z domova na delší dobu, pořiďte si klec, kam pejska umístíte. Aby štěněti nepřipadala jako za trest, dejte tam kobereček, hračky a kost z cukru.

Péče a hygiena

Díky textuře vlny v ní nezůstávají nečistoty a prach, což vám umožňuje vyhnout se zbytečným mytí. Srst vlčáka navíc slouží jako přirozená ochrana proti přehřátí a nadměrné vlhkosti. Mezi nevýhody patří intenzivní sezónní línání, při kterém podsada téměř úplně vypadává. Pro urychlení procesu je pes omyt a vysušen teplým fénem, ​​aby se vyfoukly odumřelé chlupy (předchází se tak podráždění kůže a plstnatění srsti).

Služební a výstavní psi musí mít vyčištěné zuby. Je vhodnější provést postup na klinice. Abyste se nezapojili do řezání drápů, musíte chodit po cestách, kde je tvrdý povrch. Wolfchak nepotřebuje oblečení, ale asi od jednoho a půl roku je nutné opustit límec ve prospěch postroje, který rovnoměrněji rozloží zátěž.

Strava československého vlčáka

Chovatelé doporučují chovat ho na přirozené potravě (plemeno hůře snáší „sušení“). Je pravda, že přirozená strava je plná alergií, pokud zvíře reaguje na nějaký druh dráždivého jídla. V tomto případě je provokující složka odstraněna nebo je zvíře převedeno na průmyslové krmivo.

Přijatelné produkty

• hovězí maso, vařené vepřové maso (libové), husa (libové), kuřecí maso, krůtí maso (bez kůže, kostí a tuku);
• nízkotučné oceánské ryby (vařené a bez kostí);
• droby, včetně vařených hovězích vemen a jater / ledvin (vzácné);
• kuřecí / křepelčí vejce - syrové a ve formě omelety (ne každý den);
• pohanka, rýže, někdy "Hercules" - pro zvýšení hmotnosti potřebujete ječmen a pšeničné obiloviny, pro pokles - perličkový ječmen;
• tvaroh a mléčné výrobky (bez přísad);
• syrová kukuřice a brambory, zelí - vařené / dušené, jiná zelenina - dle výběru psa.

Příležitostně můžete svého psa hýčkat rybízem, jeřabinami, dýňovými semínky, mandlemi, kešu oříšky a piniovými oříšky.

Důležité! Vlchaku (bez alergické problémy) citrusové plody jsou povoleny, ale exotické ovoce je zakázáno. Nežádoucí jsou také meruňky, švestky a broskve, jako provokatéry průjmů.

Do všech zeleninových příloh přidejte trochu rostlinného oleje. Nezapomeňte na zdravé potraviny, jako jsou kvasnice, fosforečnan vápenatý, kostní moučka a kuchyňská sůl.

Choroby a vady plemen

Chovatelé ujišťují kupující, že vlčák prakticky není nemocný a nemá vrozené vady / nemoci kvůli svému polovičnímu divokému původu. Většina zvířat má skutečně vynikající imunitu a odolnost, ale u německého ovčáka jsou stále pozorována zranitelnost.

Proto se všechna štěňata československého vlčáka účastní genetického testování na řadu dědičných chorob:

• degenerativní myelopatie – nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění vedoucí k ochrnutí dolních končetin. Začíná to přetahováním zadních nohou, končí lézemi důležitých orgánů;
• dysplazie kyčelních kloubů - vyznačující se destrukcí kloubní chrupavky (osteoartróza) a syndromem silné bolesti. Onemocnění je dědičné, ale důležitou roli hraje fyzická aktivita / výživa štěněte během jeho růstu;
• dysplazie loketního kloubu - existují různé vývojové anomálie, které způsobují destruktivní procesy v loketních kloubech (často kulhání);
• nanismus je nevyléčitelné onemocnění se zástavou produkce růstového hormonu (90 % štěňat umírá již v děloze). Psi nerostou, navíc trpí svěděním, záněty, plešatostí, selháváním jater/ledvin.

Genetické testy se dělají v ČR a SR, méně často v Ruské federaci.

Vzdělávání a odborná příprava

Československý vlčák se jako pravý potomek vlků bude snažit vést smečku od dětství. Úkolem majitele je umístit štěně na místo, což je usnadněno ranou socializací včetně seznámení s vnějším světem a výcviku (včetně kurzu poslušnosti).

Vlčák se hodí k výcviku, ale práce s ním musí být vytrvalá a dlouhá. Pravidelnost musí být podpořena výraznou motivací, protože psa často unavuje opakování povelů a odmítá je plnit.

Důležité! Je velmi obtížné vycvičit vlčáka, aby dával hlas (zástupci plemene jsou ochotnější výt než štěkat). K vyjádření emocí a komunikaci s ostatními často používá řeč těla a také kňučení a vrčení.

Pokud máte v úmyslu vychovat loveckého psa, jděte s ním na coursing. Hlavně pamatujte, že československý vlčák je plný energie, kterou je třeba uvolnit při dlouhých procházkách a tréninku.

Kupte si Československého vlčáka

V Rusku je málo školek, kde se zabývají chovatelskou prací s vlčími psy. Rodokmenoví psi se chovají především v Moskvě a Moskevské oblasti.

Obzvláště vybíraví kupci jezdí za zvířaty do vlasti, do České republiky nebo do blízkého zahraničí - na Ukrajinu, Bělorusko nebo Litvu. Má to svůj důvod - v domovině československého vlčáka přísně hlídají čistotu plemene, štěňata jsou přísně vybírána a neustále testována.

Co hledat

Osoba bez speciálního výcviku si pravděpodobně nevšimne nedostatků plemene, takže se musíte podívat na dokumenty výrobců a samotného štěněte. Zda prošly genetické zdravotní testy, je to první, co by potenciálního kupce mělo zajímat. Seriózní chovatel to potvrzuje i dokumentací procenta vlčí krve (např. 27,2 %) u rodičů vlka.

Psi procházejí všeobecným výcvikovým kurzem, skládají testy psychiky a pasteveckého instinktu, stávají se vítězi v agility a canicrossu. Stručně řečeno, čím více regálů mají producenti, tím je štěně nadějnější.

Cena štěněte československého vlčáka

Částku, kterou Vás bude štěně stát, sdělíme telefonicky nebo při osobní návštěvě chovatelské stanice. Chovatelé obvykle přijímají rezervace až do vrhu šampionů. Je známo, že cena československého vlčáka začíná od 800 do 1000 dolarů. Proslýchá se, že nejdražší štěňata se prodávají v České republice a přilehlých evropských zemích.

Recenze vlastníků

Je to velkolepý, ale obtížně udržovatelný pes, ne v každodenním životě, ale ve společenském smyslu. Zpacifikovat vlčáka jsou schopni pouze mladí a aktivní majitelé, kteří jsou připraveni být s ním téměř 24 hodin denně (zejména v štěněcím věku). Jinak rozbije byt a vysere se ve všech koutech. Vlchak s radostí žvýká knihu, pas, CD, iPhone, ponožky, jedním slovem vše, na co dosáhne.

Vyděsit by vás ale neměly rozmazlené věci, ale návštěva veterináře (do žaludku se psovi mohou dostat nejrůznější svinstva). Procházejte se s vlčákem 4 hodiny denně. Čtvrthodinové východy jsou plné roztrhaných pohovek, roztrhaných dveří a potrhaných tapet - tak půjde ven nahromaděná energie.

To je zajímavé! Československý vlčák je extrémně lidsky orientovaný a velmi znuděný, když se s ním rozejde. V jeho nepřítomnosti vlčák kňučí, někdy štěká a nejčastěji vyje, čímž děsí chvějící se sousedy.

Nepořizujte si československého vlčáka, pokud vám chybí čas, finance, chuť a zdraví, jinak se vaše soužití změní v peklo.

Video o československém vlčákovi